Na cestě ke zvládnutí japonských znaků aneb každý den s Anki

Ahoj, jsem Honza a baví mě Japonsko. Proto jsem se rozhodl vytvořit tento web. V létě roku 2015 jsem tuto zemi (poprvé) navštívil a musím říct, že jsem měl vysoká očekávání. Japonsko je však v některých ohledech dokonce převýšilo. O tom se ale pravděpodobně rozepíšu jindy, teď bych se rád soustředil na něco jiného, k čemu jsem se po návštěvě Japonska odhodlal – učení se japonských znaků kanji.

Na konci srpna roku 2015 jsem se rozhodl pustit do studia kanji. Během průzkumu studijních možností jsem kromě několika učebnic a různých aplikací narazil na něco, co se velmi rychle ukázalo jako naprostý poklad – Anki.

Anki: jednoduchý program plný možností

Díky tomuto jednoduchému programu jsem se pustil do každodenního studia kanji a po téměř osmi měsících používání musím říct, že si nedokážu představit žádný jiný nástroj či způsob, který by napomáhal při učení cizích jazyků více než Anki. A o studiu kanji toto platí dvojnásob.

Anki funguje na principu elektronických kartiček, které se objevují v různých intervalech v závislosti na tom, jestli odpovídáte správně či špatně. Pokud tedy odpovídáte správně, karta se objeví po delší době a naopak.

Takto to vypadá při opakování…

Heisigova metoda

Ve spojení s Anki jsem objevil Heisigovu metodu, která je založená na tom, že se nejdřív učíte radikály, což jsou jednodušší součásti, z kterých jsou následně tvořeny složitější kanji. Tím pádem se složité kanji nemusíte učit čárku po čárce, ale naučíte se pouze, které součásti znaky tvoří a následně je složíte dohromady.

Při užívání této metody jednotlivé radikály propojujete různými příběhy, které slouží jako mnemotechnická pomůcka. Pro co nejlepší zapamatování přitom platí jednoduché pravidlo: „Čím  šílenější, tím lepší!.

Běh na dlouhou trať

Dále jsem si do Anki stáhl balíček RTK 1+3, který vychází z Heisigovy metody. Ukázalo se, že přede mnou stojí opravdu velká výzva – tento balíček totiž obsahuje 2042 kanji! Naučit se takové množství znaků se může zdát nemožné. Byl jsem však opravdu silně namotivován a nechtěl se jen tak vzdát, takže jsem se ihned pustil do prvních kanji.

Po několika dnech jsem si stanovil pro mě přijatelné množství denní množství nových kartiček (resp. kanji) na 8 denně. Okamžitě jsem si vypočetl, že tímto tempem bych se všechny znaky naučil za zhruba 250 dní.

Někteří lidé toto množství znaků zvládli za méně než 100 dní. Přidávání nových kanji (a příběhů k nim) však zabere poměrně hodně času (mně okolo 15-20 minut při 8 nových znacích denně). Množství opakovaných kanji se navíc s těmi přidanými neustále zvyšuje. Já jsem se tak velmi rychle dostal na více než hodinu věnovanou japonštině denně.

Nové kanji vás navíc mohou velmi rychle „zavalit“ a jakmile se v nich začnete ztrácet, tak se ihned dostáváte do problémů, které často mohou být tak demotivující, že člověk učení vzdá. Proto si myslím, že je lepší si učení rozložit do 5 měsíců až do jednoho roku.

Anki statistiky

Anki statistiky

Jak to u mě probíhalo dále?

První více než 4 měsíce jsem opravdu každý den opakoval všechny již přidané kanji  a kromě asi 2 dnů, kdy jsem učení opravdu nestíhal, jsem se každý den poctivě učil 8 nových znaků. Takto jsem se dostal až na hranici 1000 znaků. Poté jsem se rozhodl, že potřebuji trochu zvolnit a odpočinout si, a tak jsem počet nových znaků snížil na 4-5 denně a několik dní v lednu jsem se nové znaky neučil vůbec.

Od začátku února jsem množství nových znaků ustálil na 6 denně. Díky tomuto nižšímu množství nových kartiček se mi dařilo množství denně opakovaných kartiček udržovat okolo 100 denně. Plno kartiček jsem navíc již měl velmi silně zarytých v paměti.

Toto tempo bylo velmi dobře zvladatelné, avšak plánované datum dokončení celého balíčku se začalo nenávratně posouvat nebezpečně blízko zkouškovému období a potažmo i letním prázdninám. Proto jsem se na začátku dubna rozhodl zvýšit množství nových znaků na dvojnásobek – 12 denně.

Jak to je dnes

Tempa 12 nových znaků denně se v době psaní tohoto článku stále držím a nyní jsem přesáhl hranici 1600 kanji! Učení mi však zabírá již zhruba 2 hodiny denně, což považuji za dlouhodobě těžko zvladatelné.

Po necelých 8 měsících mi však zbývá méně než 300 dalších kanji, které se musím naučit. Průběžně jsem navíc některé kanji, která jsou velmi zřídka používána, z balíčku odstraňoval, a tak se mi jejich celkový počet znatelně snížil na momentálních 1883 kanji. Tímto tempem bych tedy měl mít do poloviny května hotovo.

Až celý balíček dokončím, tak napíšu další příspěvek a přidám nějaké další tipy, které jsem zde nezmínil. Teď už si musím jít zase otevřít Anki. 🙂

6 odpovědí na “Na cestě ke zvládnutí japonských znaků aneb každý den s Anki”

  1. Dobrý den, Honzo, mám na Vás velkou prosbu. Ten obrázek úplně nahoře, ta stránka plná znaků, jedná se o japonský text, znaky? Složila jsem z tohoto textu origami jeřába a bylo mi řečeno, že jsou to čínské znaky. Děkuji za pomoc 🙂 Martina

    1. Zdravím Martino, jedná se o japonské a zároveň čínské znaky – nejedná se o souvislý text, ale o seznam cca téměř 1900 znaků, které jsou v Japonsku používány nejčastěji. Běžný japonský text obsahuje znaky z dalších 2 japonských abeced, a proto to spíše působí jako čínština, jelikož znaky kanji jsou z ní převzaté. 🙂

  2. Ahoj,
    Honzo, zrovna jsem si koupil RTK 1 a chtěl bych se doto vrhnout stejně jak ty, jak si řešil Key words? přepisoval si vše do češtiny? Jestli ano, nechtěl by jsi svůj anki balíček sdílet?
    Děkuji
    Martin

  3. Ahoj Martine, tak to držím palce! 🙂

    Ano, keywords jsem si většinou překládal do češtiny. Svůj balíček ale sdílet nechci, jelikož jsem si mnemotechnické pomůcky často vytvářel vlastní podle toho, co mě jako první u kombinace slov napadlo, takže je to často osobní a ani by to někomu jinému nedávalo smysl. 🙂

    Jinak na mnemotechnické pomůcky („stories“) doporučuji https://kanji.koohii.com. U jednotlivých kanji níže jsou shared stories seřazeny dle oblíbenosti, takže si člověk často velmi rychle vybere něco snadno zapamatovatelného. Potom ještě na http://www.kanjidamage.com/ jsou občas perfektní grafické mnemotechnické pomůcky, které se dají snadno do kartiček přihodit.

    Myslím, že svému balíčku je potřeba věnovat nějaký ten čas navíc. Ono třeba ve výsledku překlad zabere mnohem méně času, než výběr či vymýšlení dobře zapamatovatelné mnemotechnické pomůcky. Pokud se ale výběr povede, tak to dlouhodobě stojí za to, protože se kanji potom z paměti jen tak nevytratí.

  4. Zdravim, jednoznacne doporucuji si dat se znaky praci a prelozit si je a psat psat a psat. Z praxe vim, ze pasivni znakost znaku – tedy co prectu je nesrovnatelne vyssi nez aktivni – tedy co sam rukou napisi. V soucasnosti maji i Japonci problem s aktivni znalosti, protoze vse je digitalne a psani rukou upada. A studiu znaku a komplexne jazykum je proste potreba venovat cas, protoze gramatika muze byt slaba, ale bez slovicek a v případě japonštiny znaků clovek nic nezmuze.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *